Jdi na obsah Jdi na menu
 


Na co myslíš?

3. 4. 2008
ObrazekPůlnoc. Šestá terranská káva, prsty na klávesnici. Rikiho rty na rameni.
"Haló, průzkumníku...existuje nějaká šance, že se na to ještě v tomhle století vykašleš a vlezeš si ke mně?"
"Ještě chvilku."
"Pojď spát, pojď spát, pojď spáááát..."
"Můžu aspoň dopsat odstavec?"
"........"
"Větu?"
"........!"
"Rikiii....nech mě to aspoň vypnout."
"Stejská se mi."
"Páni. Nemilovali jsem se celý...čtyři hodiny!"
"Tak dlouho?"
Jeho rty na krku. Na uchu. Dlaň pod okrajem trička. Co mám udělat, šoupnout ho pod studenou sprchu?
"Příšerko," zapředu místo toho a přitáhnu si toho neřáda blíž. Setřese ze sebe župan a blaženě se přitulí. "Ty jedna příšerko..."
"Hele," rozesměje se potichu a olízne mi spodní ret. "co sis ulovil, to máš..."


***

"Ehm, ehm."
Bohové - ze všech zvuků, které vás navrací do staré dobré reality, je tenhle spolehlivě nejotravnější. 
"Posloucháš mě?" zeptal se pobaveně Raoul.
Asi nemá smysl mu lhát.
"Promiň. Trochu jsem se..."
"Zasnil?" rozesmál se na celé kolo. Popravdě, měl jsem ho radši, když to nedovedl.
"Bylo to tak vidět?"
"Už aby byl Riki zpátky, nějak se nám vzdaluješ..."
"Jen si ze mně utahuj," mručel jsem nakvašeně. "Taky na tebe dojde."
Raoul - ta bestie převlečená za mého nejlepšího kamaráda - se blaženě protáhl.
"Třeba tu nakonec zůstanu."
"Ohó, tak na to zapomeň. Něco jsi mi slíbil. A vůbec - nikomu jinému bych Syndikát rozhodně nesvěřil,  tak padej zpátky na Amoi a už mě neštvi."
Raoul mě chvilku pozoroval a pak opět vyprskl smíchy.
"Mám tě rád, Iasone. Vždyť víš, že udělám všechno proto, aby ses tu cítil jak nejlíp to půjde. I když to znamená tu...hnusnou, otravnou obchodní večeři s tím...slizounem Hazalem a jinou sebrankou, kterou bych nejradši vykopl z Tanagury. O tvé dědictví je postaráno. Můžeš si klidně a spokojeně žít z úroků. Mám tě rád - dokonce i když jsi nesnesitelnej."
"To bylo to nejhezčí vyznání, jaké mi kdo řekl," ušklíbl jsem se.
"Vážně?" zamrkal Raoul. Předváděl mi dokonalou etudu na téma Nesmělý mladík, snažil se mě rozesmát a dařilo se mu to. "Jsem začátečník."
"Cvoku," hlesl jsem a konečně se přestal mračit.
"No tak...," zvážněl a konejšivě mě pohladil po ruce. "Všechno dobře dopadne. Zítra ráno je zpátky."
"Nebo taky ne."
"Nebo taky ne. No a co? Přál sis přece, aby byl šťastný. Přál sis pro něj svobodnou existenci ve světě, kde se na něho nikdo nebude dívat jako na odpad, nebo snad ne?"
"Ano, ale..."
"Žádné ALE, Iasone. Terrani říkají: nech to plynout, nech věcem volný průběh. Obávám se, že cokoli jiného by v tomhle případě byla chyba."
"Raoule?"
"Hm."
"Taky tě mám rád. I když mě občas děsí, jak moc jsem tě stačil zkazit," zasmál jsem se.
"V tomhle ohledu ti nikdy nebudu dost vděčná," podotkla se smíchem Meg, která se s tácem se svým obědem blížila k našemu stolu. "Můžu se připojit, pánové?"
"Jdeš právě včas - ještě chvilku a začal bych ho škrtit," vzdychl jsem.
"Přehání," zašklebil se Raoul a zmocnil se její ruky, jakmile se posadila.
"Dobrou chuť, Meg," popřál jsem jí s úsměvem. "Když dovolíte, půjdu si se Steelrose a Katzem ještě jednou projít itinerář. Pak se za tebou stavím na ošetřovně. Jestli budeš  mít čas, samozřejmě," neodpustil jsem si malé mrknutí. Mělo přesně ten správný účinek, jaký mít mělo: doktorka Corriganová lehce zrůžověla a ten mizera Raoul upadl do rozpaků. 
"Ehm. Budu tě čekat. Co takhle kolem čtvrté?"
"Páté," špitl Raoul.
"Tak dobře, páté," usmál jsem se a přestal je trápit.
Byl nejvyšší čas zalézt do své kajuty a dopřát si další trýznivou dávku představ, toho bezcílného rotování uvnitř mé hlavy. Narážení do těch samých dveří. Jako myš v kýblu, dokolečka, dokola.
Riki.
Riki.
Riki...

                                         Pokračování příště...



 
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

:o)

(Ada, 4. 4. 2008 16:17)

Což o to, studená sprcha MÁ něco do sebe, ale Blondie ve vaší posteli je zkrátka...Blondie ve vaší posteli.:o)

*závist*

(Kleio, 4. 4. 2008 15:27)

Nemilovali jsme se celý čtyři hodiny?! No, to je mi ho teda líto. :D (Za čtyři měsíce by si musel dávat odvykací kúru proti studeným sprchám. :D)

Myšlenky jako myšky

(Blondýnka, 3. 4. 2008 21:05)

jenže ne v kyblu, ale v domečkové pastičce, dovnitř se vklouzne tak snadno, ale ven?....

Jo,

(Nex (www.nex.estranky.cz), 3. 4. 2008 17:09)

tak spřádat tenhle druh snů, asi skončím na úrazovce až vejdu někomu pod auto nebo až se praštím o lampu. to je ten lepší případ. :-D

Jinak...ano.../přesně/ tohle dělám. Přemýšlím napůl nad tím co bude zítra a jestli kvůli tomu a taky kvůli dnešku stihnu jít dnes na net....a zároveň do toho vkomponovávám příběhy obsahující magii, mutanstké nebo léčitelské schopnosti, mix HT a SA/Y vztahů a různé vědecké poznatky a objevy plus pár čistě energetických záležitostí. Jinými slovy, neustále mi v hlavě kvasí nové a nové nápady a příběhy, občas dokonce básně. Jestli mě potkáte, může se naprosto s přehledem stát, že uslyšíte, jak něco skládám, protože si právě zkouším, jak to nahlas zní.

Prostě nečekané a zvláštní jsou mi stále v patách. Někdy já jim a to pak píšu. :-)

Iasonovy sny?

(Scuroen, 3. 4. 2008 14:40)

Ty bych taky chtěla mít- moje přestavy jsou poslední dobou spíš: co bude zítra? Napíšu tu písemku? Stihnu jít ještě na net? Na kterou pudu školu?? Nechat to volně plynout- to přesně dělám! Ale už ani tohle nezabírá...