Jdi na obsah Jdi na menu
 


TEN pohled

25. 2. 2013

iason5_.jpg"Tak," řekl jsem. Bylo to první slovo, které jsem ze sebe dokázal dostat. Katzeho oči byly obrovské, zíral na mně jako zhypnotizovaný. Pak si nervózně olízl spodní ret.
"Iasone?" špitl.
"Co."
"J-já rozhodně nechci být neuctivý, nebo tak něco, ale... zase to děláš."
"Dělám co?" zeptal jsem se, zatímco mi hlavou usilovně vířily barvité, dokonale propracované scénáře, jak by ten malér, s nímž se mi právě svěřil, mohl skončit.  Byly jich celé desítky, jeden příšernější než druhý.
"Máš TEN pohled," učinil Katze další žalostný pokus uvést mne do reality. Potřásl jsem hlavou a opatrně ho pustil.
"Pardon?"
"No," přešlápl a rozpačitě si třel bolavá nadloktí, "já se tě nechci dotknout, ale Blondies se takhle dívají, když se chystají někomu provést něco opravdu strašnýho..."
"Oh," udělal jsem.
Uvést Blondieho do skutečných rozpaků je prakticky nemožné, ale přísahám, jemu se to skoro povedlo. Na Amoi by si něco podobného nesměl byť ani pomyslet, ovšem tady, za okolností takhle šílených, jsem si víc než dobře uvědomoval, nakolik je jeho poznámka pravdivá a oprávněná. To, že mi to vůbec dokázal říct, byla ve skutečnosti skvělá zpráva a vy, kteří nás už nějaký čas znáte, nepochybně chápete proč. Protože teď je teď. Cokoli příšerného se mezi mnou a Katzem odehrálo před Dana Bahn, zmizelo.
"Ehm, omlouvám se," řekl jsem další větu, která nikdy, NIKDY nemohla zaznít Předtím. Katze -víceméně z přirozeného naprogramování - zamrkal.
"Nechtěl jsem tě vyděsit, jen přemýšlím... Kočičáku, musíme uvažovat logicky."
"Jo, ehm, jasně, přesně tak!" vyhrkl. Jeho úleva, že z něj nechci vymačkat duši, byla očividná, nakažlivá a zároveň neuvěřitelně komická.
"Riki může mít spoustu důvodů, proč se rozhodl zůstat tam dole. A koneckonců je teď svobodný, je to jen JEHO výlet, může si dělat, co chce, a nemá žádný tracer... ehm," zarazil jsem se. "Skoro žádný."
"Ale do háje," vzdychl jsem. "Co si to namlouvám. JDE mu o Guye, že ano."
Katze si taky povzdechl a střelil rychlým pohledem po roztříštěném telefonu.
Bylo víc než jasné, že se mu honí hlavou totéž.
"Mluvil jsi s ním?"
"Ne, nechci ho vyplašit. Mluvil jsem s Meg... Kruci, ten hovor se přerušil, bude mít strach, co se děje."
"V pořádku, běž nahoru a zavolej jí od Velkého šéfa. A Katze," chytil jsem ho na úprku za loket, "určitě ti nemusím připomínat, že před Guyem o tom nepadne ani slovo."
"Samozřejmě, já vím."
Když zmizel na schodišti, musel jsem se opřít. 
Riki.
Hezky zašitý tam dole u jezera.
S vědomím, že Guy je tady a že ho tu zaručeně nečeká nic příjemného.
A s tou svou chytrou mazanou hlavou, plnou nápadů, které se mi s největší pravděpodobností vůbec, ale vůbec nebudou líbit... Ach jo.
Na okamžik jsem zavřel oči a pokoušel se tu představu zahnat, ale nešlo to. Byla ohavná a vlezlá jako smečka fanatických kontaktérů. 
S pocitem, že horší už to být nemůže, jsem slepě zašátral na stole, sebral Katzeho poloprázdnou sklenku a rezignovaně ji do sebe obrátil. Pomohlo to. Ne, vážně.
Následující vteřiny jsem strávil kuckáním, provázeným představou asistentovraždy a zároveň intenzivním zjištěním, že - ačkoli se v terranské gastronomii sebeméně nezdráhám experimentovat - MNĚ závislost na Holandském plnotučném v dohledné době nehrozí...



 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

:-D

(mekare, 24. 5. 2013 14:23)

taky pekny rozbeh na zaciatku roka a teraz znova nastupilo cakanie..

:)

(larkinh, 11. 3. 2013 21:05)

Hurá, zase jsem nahlédla a hned dvě nové kapitoly! Díky moc!

Musím přiznat, že

(Snovačka, 7. 3. 2013 23:08)

po kliknutí na odkaz a uzření, že se tu objevily další kapitoly, jsem se ocitla ve velice podobné situaci jako Iason - jen to nebyla sklenice holandského plnotučného ale nějaký polotučňák z Alberta... Ale nezlobila bych se, kdyby se to stávalo častěji :).

to byl fofr:-)

(Marssella, 26. 2. 2013 20:46)

Tak jo, alespoň jsi spravedlivá a trápíš nás všechny přibližně stejně;-) Představuji si Iasona prskajícího mléko po kuchyni, úžasné, vážně:-D
Díky!