Jdi na obsah Jdi na menu
 


Au...

26. 10. 2007

Obrazek"Riki."
".........."
"Rikiiii...."
"............"
"Tak už se nezlob. Každý mazlíček potřebuje občas zkrotit, to přece víš. Riki...Pojď ke mě."
"Myslel jsem...že tuhle fázi máme dávno za sebou! Když už teď nejsme v Tanaguře, myslel jsem, že...smrk..."
(Páni! Já snad ještě začnu brečet! Na to ať zapomene, ještě to tak!)
"Proboha, vždyť jsme jen... Užíval sis to," obvinil mě. (Ne tak docela neprávem, to musím ve skrytu duše uznat, ale stejně...!)
"Štveš mě."
"Čím? Buď konkrétní, ať vím, čeho se mám příště vyvarovat," usmál se vztřícně.
Tohle NENÍ fér. Není! Abyste to pochopili, museli byste ten úsměv vidět. Nemůžete zuřit, když se tváří tak...krotce. Tak láskyplně.
Jako by vůbec nebyl Blondie.
A on to, prevít, dobře ví a pěkně toho využívá.
"Riki?" pobídl mě.
"Čekal jsem na tebe, jako idiot. Chtěl jsem...do hajzlu, to je fuk, co jsem chtěl! Možná si ale se Steelrose padnete do noty líp," prskl jsem. Ne, vážně nevím, proč jsem to řekl - ale dopad to mělo neuvěřitelnej.
Iasonovi mírně poklesla čelist a pak...pak nasadil výraz tak absolutně ohromený, že jsem ho málem nepoznával.
"Riki...ty ŽÁRLÍŠ?" vydechl okouzleně.
"Cože? Ne. Ovšem, že ne, jak tě něco takovýho vůbec mohlo...," naštval jsem se ještě víc, ale pak mi ta věta najednou sama od sebe odumřela na rtech.
Pomyšlení, že by mohl mít pravdu, mne vyvedlo z míry definitivně.
Možná, blesklo mi hlavou, možná mě ani tolik nerozčilil ten výprask, jako to, co mu nejspíš předcházelo. Nebo mohlo předcházet.
Kruci.
Krucinál!!!
"Pojď sem," špitl. "Pojď."
Řekl to tónem natolik demoralizujícím, že se moje tělo automaticky pohnulo dopředu...a zastavilo se až před ním. Zatínal jsem zuby do spodního rtu - bylo hrozně těžký něco - cokoli - říct. Při pohledu do těch očí vás kuráž opustí sakra rychle.
"Riki...," hlesl a objal mě. Jako bych byl z nejkřehčího materiálu, co existuje...
Pomaličku mě hladil po zádech.
"Ty jsi zkrátka nepoučitelnej," zašeptal a políbil mě na ucho. Moje tělo se nechalo obměkčit velice ochotně. Tedy...obměkčit asi není to správný slovo.
Jeho ruka sjela níž. Jemně se dotkla rozpálený kůže na mém zbitém pozadí. Instinktivně jsem stiskl zuby, ale jeho dotek byl lehoučkej, jako pírko. A jeho ruka krásně chladila.
"Tohleto mě mrzí," zašeptal Iason. "Můžeš mi to klidně vrátit."
"Hmmm...," usmál jsem se. "Nedráždi pižďuchu bosou nohou."
"Co je to pižďucha?"
"Nemám tušení. Ale určitě kouše," řekl jsem a strčil mu jazyk do pusy.
A pak...pak už to začalo být jedno.
Jen se vás zeptám....Nezabili byste ho?

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Ale ne,

(Ada, 31. 10. 2007 10:53)

myslím, že ještě docela v rámci...:o))
V Dark Errogenous, té audio verzi AnK jednu žárlivou scénu má a zní VELMI drsně. Je přímo odpornej a docela Rikimu ubližuje...Ten "dabing" je stejně úžasný, jako v anime a přiznávám, že mi šel mráz po zádech.:o)

Uch...

(Regila, 31. 10. 2007 7:40)

To už je skoro nad rámec mé fantazie... :)

Hmmm...

(Ada, 30. 10. 2007 17:36)

co takhle...žárlící Iason?:o))

Zmetek je to!

(Regila, 30. 10. 2007 15:00)

Existuje něco sladšího než žárlící Riki?

:o) Jo!

(Ada, 29. 10. 2007 13:20)

Taky by se mi po něm stýskalo...:o)

Vrátit. Vrátit!

(Kleio, 26. 10. 2007 19:06)

Juj!
A jo, zasloužil by si zabít. :))) Ale pak by mi chyběl, prevít blonďatej.