Jdi na obsah Jdi na menu
 


Denní a noční můry

9. 11. 2007
 Řeknu vám, kdy to začalo. ObrazekByla to jedna z TĚCH nocí. Lapal jsem po dechu. Třásl se. A ze všech sil se snažil probudit, ale nešlo to. Nikdy to nejde.

"Běž."
"Ale..."
"Riki...vezmi Guye a VYPADNI ODTUD!"
Výbuchy. Elektrickej pach. Jeho krev všude kolem.
"Běž!!!"
...a já se poslušně sehnu, hodím si to bezvládný tělo, ten pytel polámaných, skřípajících kostí na rameno a vleču se pryč. Jako hodný Pet. Neodmlouvám. Nejde to.
Jeden krok. Další. Další. Hlavně se neohlížet.


"Riki!" slyším ho vykřiknout. Strašlivě, nepochopitelně  blízko, jen malý kousek od mého ucha. Jeho velká, studená ruka mně hladí po zádech.
Blbče, prohlásí Skutečnost a pro jistotu mne propleskne.
Samozřejmě. Byl to sen. Jenom sen, řekl bych, kdyby se mi tolik nechtělo brečet. Jsem jako dítě. Malej kluk, co si právě rozbil koleno. Ležím Iasonovi v náručí jako hračka a nemám sílu se hnout.
"No tak...už je to v pořádku," vydechne. Jeho dech hřeje a jeho vlasy mě šimrají na krku - dokonalejší ujištění, že je naživu bych asi vymyslet nedokázal.
"Už...zase...," podaří se mi škytnout.
"Já vím," zašeptá a nepřestává moje rozklepaný tělo konejšivě houpat.
"Iasone?"
"Hm."
"P...přestane to někdy?"
"Musí," usměje se. "Slibuji, že udělám všechno, abys na to zapomněl."
"Nikdy bych nevěřil, že tohle někdy řeknu...ale mám tě rád."
"Páni. Dáváme žánru "angst" pěkně na frak."
"Tohle už dávno není "angst"."
"Uhm. A co tedy?"
"Hmmm...mýdlová opera?"
"Blbče," vyprskne smíchy a políbí mě.
"Slíbils, že uděláš všechno, abych na Dana Bahn zapomněl...takže, co kdybys...," zašeptám a tvářím se jako VELMI poslušný Pet.
Pozvedne obočí. Pomalu mi vyhrne vršek od pyžama. Usmívá se. (Pěkně zvrhle, to vám teda řeknu.)
"Kdybych CO? Máš na mysli něco konkrétního?"
Skloní hlavu a políbí horkou, potem zmáčenou kůži na mém břiše. Tedy - v místech, kde už břicho pomalu končí.
"Konkrétního?" hrábnu mu do vlasů. "Vlastně..."

Ehm. Víc vědět nepotřebujete, že ne? Zvlášť, pokud jste viděli předlohu. Ale představit si to UMÍTE, neříkejte, že ne.
Doktorka Corriganová říká, že všechno zlý je k něčemu dobrý.
Myslím, že ten přípodotek začínám chápat...


                               Pokračování příště



 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Dvě?

(Nex, 20. 11. 2007 21:57)

Tak nevím, asi ti trochu nabourávám tu duální teorii :-) Nevadí, budu dělat, že tu nejsem, přece nebudu kazit statistiky ;) Ai jsem neviděla, ale fan SA a Y se mi tak líbí, že se na to musím co nejdřív podívat. Jen co mě postihne nějaký rychlejší připojení (snad na začátku prosince, tak držte palce!). (Mmch. - víte, že 1.prosince je Den proti AIDS ?)

Piš piš piš! A..víš..nemusíš nám s tou předtavivostí zase až táák důvěřovat, hmm?

Měj se fajn a hlavně zase brzo něco nadatluj! Nex

SA-Y. Protože láska je jenom jedna. Jsi člověk?

Nooo,

(Kleio, 12. 11. 2007 21:10)

hele, z tajných, ale zasvěcených zdrojů vím, že jedna kočka sem taky občas jukne. (Ale ona nezná Ank, takže jen nakukuje)

;o)

(Ada, 12. 11. 2007 11:17)

Kleio...obávám se, že bude JEŠTĚ hůř. :o)) A jediné, co autorku omlouvá je fakt, že sem chodíte jen vy dvě. Zkažené a zsvěcené...:o)))

Regi, to jsem ráda!:o)

:)))

(Regila, 11. 11. 2007 0:30)

Amoiské mýdlové opery si dám líbit :)

mmmmmmmm

(Kleio, 10. 11. 2007 19:18)

A je mi úplně jedno, že s angst se stala mýdlová opera. ;)