Jdi na obsah Jdi na menu
 


K jako kocovina

28. 11. 2007

ObrazekAle to ráno...No, myslím, že si to trošku dovedete představit. Měl jsem pocit, že nevstanu. Že se nedokážu ani hnout. Vzápětí mi došlo, čím to je - kolem pasu mě svírala nejen Iasonova, ale ještě i Katzeho ruka.
"Uch...," udělal Katze a otevřel oči. Okamžitě ho polila červeň. Cítil jsem, že i můj obličej zaplavuje horko - páni, jak dlouho už jsem se nečervenal? Vážně jsem myslel, že už to neumím. Někdo (neukazujme, ale víte, koho myslím...) kdysi dávno řekl, že u Mazlíčků na něčem, jako je stud nezáleží. A podle toho se mnou jednal. Chápejte...časem si zvyknete skoro na všechno.
Teď to ale bylo jinak. Náš vztah se stal mnohem bližším, i když to pořád JE vztah Pána a jeho Mazlíčka, to se nezmění. Katze byl...no, zkrátka jen experiment, to jsem cítil. A věděl jsem, že ON to ví taky.
Na jeho morální kocovině to ale nic neměnilo.
Pokud existoval nějakej způsob, jak mu tu situaci usnadnit, já ho neznal. Usmíval jsem se jako idiot a on se - rudej, až za ušima - pokoušel o totéž. A k dovršení všeho: ten, co za tohle všechno mohl, si kliďánko pochrupoval. A zatraceně mu to slušelo, prevítovi.
Katze se pomalu, potichoučku posadil. Přitáhl si pokrývku ke krku. A hláskem jako dech pronesl:
"...bré ráno."
"Dobrý," špitl jsem já. Chvilku jsem na sebe rozpačitě zírali a pak...pak nám oběma zároveň začalo cukat v koutcích. Začali jsem se smát. Nejdřív potichu, ale potom nás ten šílenej výbuch emocí dokonale strhnul...Svíjeli jsem se. Chechtali se jako puberťáci. Natáhl jsem se k němu, objal ho a dlaní mu zakrýval pusu, ale bylo mi jasný, že to nepomůže...
Iason se ze spánku zamračil, schoulil a nakonec široce zívl...což nás, paradoxně, donutilo vyprsknout ještě hlasitěji.
Otevřel oči a chvilku na nás nechápavě hleděl. Pomalu zavrtěl hlavou. Katze mi zoufale zakňučel do dlaně.
"Můžete mi říct," vydechl Iason Mink nebezpečně tichým hlasem - ale koutky už se mu v té chvíli začínaly nekotrolovatelně zvedat, "co vám dvěma připadá tak k smíchu?"
Pustil jsem Katzeho z náruče a sklonil se, abych ho mohl políbit. Trošku mě kousl.
"Myslím," zašeptal roztřeseně Katze a utíral si slzy smíchu, "myslím, že takhle vypadá ta morální kocovina."
"A post-orgastickej rauš, " podotkl jsem spokojeně.
"Cvoci," zahuhlal Iason, blaženě se protáhl a strhl nás k sobě zpátky do peřin. "Jste úplní cvoci, ale miluju vás." Políbil na rameno nejdřív mně a pak i jeho.
"Můžu se ještě přitulit?" zavrněl hebkým hláskem Katze.
"Jenom přitulit...?" zapředl Iason. "Chí..."
A pak...podívejte, detaily raději vynecháme, co říkáte? Už tak si o té divné bytosti nad klávesnicí myslíte kdovíco.:o)
Prozradím vám jen to, že jsme se toho rána dostavili na snídani HODNĚ pozdě.

                                          Pokračování příště...


 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Jo!:o))))))

(Ada, 30. 11. 2007 18:50)

Správně! ňuch!

Tentokrát...

(Nex, 30. 11. 2007 17:36)

...se to nedetailování hodilo. Chí? Spíš si zaňučím. Nevím nevím, ale i když je to asi překlep, je to krááásný slovíčko. Ňuch? :-b

;o)

(Ada, 30. 11. 2007 13:56)

Hmmm...

Chí

(Regila, 29. 11. 2007 20:55)

Budeme se tulit ve třech??? :)))

;o)

(Ada, 29. 11. 2007 18:01)

Já taký!!! :o))

mmmm

(Kleio, 29. 11. 2007 16:45)

Chci se tulit!!!! *_*