Jdi na obsah Jdi na menu
 


Víc a ještě víc

30. 1. 2008

ObrazekCHCI to slyšet! Tentokrát to prostě dokážu. Je mi fuk, že Blondies bývají tišší. Dokonce i při sexu.
Proč bych to měl být pokaždý já, kdo se svíjí a vydává ty srandovní zvuky? To není fér! Já chci do hajzlu slyšet, že se mu to líbí. Co mám udělat, kousnout ho?
Jen jedno malý, malinkatý zasténání. Prosím.

Držím mu ruce nad hlavou. Usmívá se a kliďánko si to nechá líbit - i když je to samozřejmě jen divadýlko. Dokázal by mě smést jediným pohybem zápěstí. Je to součást předehry. Někdy se kočkujeme docela drsně, ale to jen navenek - nevěřili byste, jak dovede být něžnej a opatrnej, když na to přijde.
Skláním se nad ním a pomalu ho olíznu. Doopravdy mu olíznu tvář, jako by to udělalo štěně. Přimhouří oči a potichu se směje. Bohové, miluju jeho smích.
"Rikiii," zavrčí výhružně, ale hlas se mu chvěje, jak se snaží nevyprsknout nahlas.
Chci ho sníst. Možná by ovšem stačilo, olízat ho od hlavy k patě. Jak jen to dělá - už teď se klepu vzrušením a to se ještě nic pořádnýho nestalo. Zmetek blondieskej. Prostě tu klidně leží a pobaveně vyčkává, kam až si dovolím zajít. A já jsem tentokrát rozhodnutej zajít sakra daleko, to si pište. Tisknu se k němu, aby ucítil, jak moc ho chci. Teď už nás neodděluje žádný oblečení. (Co? Co říkáte? JASNĚ, že jsem zamkl dveře. Nebojte, nikdo nás nevyruší.)
Mám na sobě jen vlastní kůži a váha mýho těla spočívá na něm - nejspíš ji ani necítí. Hmmm...zajímalo by mě, co udělá, když mu pustím ruce. Ne, ještě chvilku to nebudu riskovat. Tahle výměna rolí se mi líbí víc, než bych čekal...nakonec, když se mu to nebude líbit, utne to.
Prozatím neprotestuje a tak pokračuju v prozkoumávání. Klesám dolů a můj jazyk za sebou zanechává vlhkou cestičku.
"Chutnáš jako smetana...se špetkou mořský soli."
Olíznu mu bříško - ten prostor, kde končí holá kůže a začíná proužek hebký plavý srsti. Trošku se prohne v zádech. Zápěstí už má pochopitelně volný, ale POŘÁD nic nenamítá. Právě naopak - když hodím pohled vzhůru, neujde mi, že zatíná zuby.
Ucítím ve vlasech jeho prsty. Skoro čekám, že mě donutí pokračovat v cestě rychleji, ale to se pletu. Jen mě hladí. Stejně jemně, jako jsem si já (ve starejch drsnejch časech) hrál s jeho vlasy.
(No tak. Neříkejte, že si na tu scénu nepamatujete. Nevěřím vám.:o)
Líbám mu třísla, ale pečlivě se vyhnu místečku, které je...ehm...logicky na řadě. Pokračuju v cestě dolů - kyčle, vnitřní strana stehen...mazlím se s jemnou, smetanově bílou kůží, jako by to mělo být naposledy. (Do hajzlu...vždyť ono možná JE.)
Přejedu nehty ke kolenům - v jednom místě cítím tu jemnou, pouhým okem neviditelnou linii, kde končí jeho tělo a začínají protetika. Soukromej, velice intimní dotek. A ještě soukromější vzpomínka.
"Ještě pořád," vydechnu zmámeně, "ještě pořád je to tak citlivý?"
Obkroužím jazykem koleno. Stiskne rty, ale přece jen mu unikne malý, absolutně nedostatečný zakňučení.
"Takže je...," ušklíbnu se protřele. Na nic nečekám. Nepřestávám ho hladit, zatímco  se moje pusa pokorně vrací k místu, který vynechala. A pak...pak se to stane.
Potom to KONEČNĚ  zaslechnu.
Dlouhý, bolestný zanaříkání. Dokázal jsem to.
Já to fakt dokázal!
Tenhle Blondie sténá.

                                             Pokračování příště...

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

To jsem dvě...:o))

(Ada, 1. 2. 2008 16:03)

Jsem (ke všemu jmenovanému) taky ještě zcela vyřízená z práce. Jen IDLM a Dálnice mě drží nad vodou...:o))

Regila

(Ach jo, 31. 1. 2008 23:15)

Adi, tenhle medvěd má pravdu, já to mám "jen" 40km a je to příšerný... Zvlášť teď. Jsem doma ouplně, ale ouplně sama, opuštěná a demoralizovaná...

Adi,

(Medvěd, 31. 1. 2008 21:49)

na všechno...

júúúúú!

(Benny, 31. 1. 2008 21:22)

Dál,jen dál.Prosím,prosíííím !Benny

Mno...

(Ada, 31. 1. 2008 18:50)

Na jisté záležitosti určitě...:o)

100km

(Kleio, 31. 1. 2008 18:44)

No, teoreticky je každá vzdálenost únosná. Ani rozdílné kontinenty nedokážou přerušit pouto mezi tím, co k sobě patří.
Ale... toliko teorie, občas je i sousední vesnice PŘÍLIŠ vzdálená.

Jejej...

(Ada, 31. 1. 2008 18:40)

zapomínám, že tu nejsem na LJ, kde na komentáře mohu odpovídat zvlášť...
Takže - Regi - juchám, že se mi to podařilo! Už zase myslíte na...no, zkrátka na jisté věci. Jsem drsnej lemur, jo,jo a jo!:o))

A také (Jane) - ehm...děkuju.:o)

:o) Rohlík se šunkou???:o))))

(Ada, 31. 1. 2008 18:35)

Tady můžeš mít HODNĚ otevřené hlášky...:o)
A ano, VÍM, jak to myslíš. Mimochodník, 100 kilometrů teoteticky není tak moc.

^_^

(Kleio, 31. 1. 2008 18:13)

Čistě nepoeticky jsem si k počítači sedla k večeří. Ovšem s ohledem na to, že jsem měla připravený rohlík se šunkou, jsem ho po prvních řádkách musela odložit. Ehm...
Jak moc otevřený hlášky může člověk v komenřářích mít? Chci ho vidět, slyšet, cítit... A taky bych teď momentálně ráda byla cca 100km severozápadně a náruči konkrétního někoho. (Není těžké uhodnout, o koho jde. A ne, není to Lemur. ;D)
Adoooo, co mi to dělááááš?!
Howg. XD

Jééé...

(Regi, 31. 1. 2008 12:14)

Chci to slyšet! Chci to slyšet! *ehm...sténá taky*

........

(Jane, 30. 1. 2008 23:21)

hmmmmmmm no super,tenhle díl byl dokonalí,už aby byl další