Jdi na obsah Jdi na menu
 


Zásadní rozhodnutí

2. 6. 2008
ObrazekMiluju ty prsty. Jsou dokonalý. Heboučký. Chce se vám je olíznout, ale tak daleko si přece jen zajít netroufám. Sáhnu si. V rámci šimrání mi to projde...
Jsem normální? Vždyť vím, že ty nohy nejsou opravdový. To, co hladím, je dermasynt. Superdokonalá umělá pokožka, protkaná senzorickou sítí tak jemnou, že mozek oproti doteku na skutečný kůži nepozná rozdíl. Ne, vlastně je ve skutečnosti ještě trochu citlivější.
Iason obrátí stránku a vrhne pobavenej pohled přes rameno. Provinile jeho chodidlo pustím. Připadám si trochu hloupě.
"Myslíš," usměje se, "že mám nárok na nějaké náhradní díly? Pro případ, že by ses jednou prošimral až ke kolenům..."
"Zbožňuju tyhle...věcičky," zapředu a znovu ho začnu šimrat.
"Rikiii," směje se, "takhle vznikají footfetišisti."
"Líbí se ti to?" Ignoruju jeho obvinění. Třeba JSEM to, co říká, ale je mi to fuk. Absolutně. Mám srdce až v krku a atmosféra opět začíná houstnout.
"Je to docela příjemné, ale už ---"
"Můžu ti olíznout kotník?"
"Riki...co to děláš?"
"Budu opatrnej. Když to bude lechtat, přestanu."
Odhodí knihu. Otáčí se, zůstává v pohodlném polosedu a ostražitě mě sleduje. Jsem zvířátko. Rozechvěle dýchám a racionální uvažování jde do háje zelenýho. Tam mu bude líp.
Pomalu se skláním, ale přitom ho poočku sleduju - má rozšířený zorničky, ale jeho výraz by se nejspíš dal nazvat: NEVĚŘÍM-ŽE-TOHLE-UDĚLÁŠ.
Udělám, jsem si jistej. Teď už jo.
Trochu sebou trhne, když tisknu rty na tvrdý hrbolek titanové "kosti", jen malý kousek pod kůží. Objedu kotník špičkou jazyka. Pomalu, opatrně líbám hebkej nárt. Hladím konečky těch dokonalejch prstů, choulí se mi v dlani jako hrášky. Vím, že je to šílený, ale najednou je hrozně, přímo strašlivě toužím OLÍZNOUT. Jo, čtete dobře. Nikdy předtím jsem nic takovýho nezkoušel a ani by mě nenapadlo na to pomyslet. Ale teď...
Přestávám se na Iasona dívat. (Netroufám si vidět, jak se tváří.). Prostě skloním hlavu ještě níž, a -
- a najednou slyším:
"NE."
Iasonovo chodidlo se mi vyškubne a zmizí pod dekou. Překvapeně zvedám hlavu a záhy mi poklesne čelist.
Iason Mink se tváří ostýchavě. Nejúžasnější stydlivej výraz, jakej jsem kdy viděl. Neměl jsem tušení, že se takhle vůbec umí zatvářit. Bohové, je k pomilování. Klopí oči a zakrývá si pusu. Chvěje se...
"Co je?"
"Vypadni."
"CO?"
"Jdi pryč, Riki," hlesne. Nešťastně a šokovaně na něj zazírám, ale uhne pohledem. Vypadá otřeseně.
"Udělal jsem něco ---"
"PROSTĚ BEŽ!"
Usilovně polykám, do očí se mi z nějakýho pitomýho důvodu hrnou slzy. Každopádně ale vstávám - mazlíčkovský naprogramování jen tak nepřeperete. Zároveň to ale šíleně bolí. Bolí nevědět, co se stalo, čím jsem ho vyvedl z míry. Proč se se mnou najednou cejtí špatně natolik, aby mě poslal pryč? Co jsem udělal? Jaký zatracený tabu jsem překročil tentokrát?
Vadí mu, že jsem ho viděl v rozpacích? Ono ani Blondieský naprogramování nezmizí jen tak přes noc a v tom to možná bude.
Krucinál...
Chci ho obejmout. Ujistit ho, že se přece nic neděje. Jako by nevěděl, že přede mnou házet ramena nemusí. Stejně jako já před ním.
Ale...
Zavřu dveře a zvenčí se o ně opírám. Chodba je liduprázdná, což je moje jediný štěstí. Taky si nepřeju, aby někdo viděl, jak tu fňukám a vrtím hlavou. Navzdory všem racionálním důvodům, který mě napadají, se cejtím odmítnutej. Totální sebelítost.
Ne, neměl jsem odcházet. MĚL jsem ho obejmout. Jsem idiot.
"R-Riki?" kvíkne za dveřma bolestnej hlásek. "Riki!"
Srdce mi padá do kalhot. Zase ty dveře otevírám (scéna jak z pitomýho filmu) a opatrně vcházím dovnitř. Nekoukám se na něj a nějak tuším, že on se nekouká na mně. Jako idioti si teď patrně připadáme oba.
"Pojď sem," zašeptá. Vzhlédnu. Beru do dlaně jeho vztaženou ruku. Tisknu ji, jako by to mělo bejt naposled v životě.
Podíváme se na sebe a v tu chvíli se to stane. V koutcích mu zacuká. Obočí se svraští snahou tomu zabránit. Ale pak...zařveme smíchy. Oba naráz.
Bláznivej, očistnej smích z nás tryská jako voda z protržený hráze; je nezastavitelnej.
Vracím se do postele a pevně Iasona objímám a líbám, zatímco on se mi v tom neohrabaně a nepříliš přesvědčivě snaží bránit. Nemá šanci. Teď už ne.
Jsem pevně odhodlanej, vyrazit z tohohle Blondieho každičkou pitomou emoci, kterou si dosud zakazoval.
Dřív nebo později to dokážu, to si pište.
To ale znamená, že s ním budu muset zůstat i nadále. Udělat tohle...zásadní rozhodnutí.
Není to tak dávno, co mě žádal, abych s ním zůstal - ne jako jeho Pet, jako jeho partner. Vím, že to z mnoha důvodů není moc reálná představa, náš vztah nikdy nebude v úplný rovnováze, ale víc než kdy jindy jsem ochotnej to risknout. Jak to říkají Terrani - Kdo chce kam...?
Mám ho rád. Jeho smích, ty neblondieský gesta, který dělá čím dál častěji, stejně jako jeho šrámy a neskutečnou odvahu, s jakou se s jejich existencí smiřuje.
Je mi skoro trapný to přiznat, ale dostal mě. Už to tak bude. JSEM ochočený.

                                           Pokračování příště...                                  
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

:o)

(Ada, 6. 6. 2008 12:39)

Nex, to víš, maturity, prázdniny...Ehm. Poézie?... Radši ne,to by mohlo bolet.:o))

Suguru - copak dovolenka, to bych si dala líbit. Bohužel. Práce. A divadlo. A spousta jiných věcí...ach jo.

Pche.

(Nex, 5. 6. 2008 23:58)

Riki je ochočený asi jako hladovej škorpión... Nic takovýho mi nenamluvíš Adi, ale slušnej pokus. ;-)P

Ad Brutus - tady snad vládne nějaká epidemie či co. Zničehonic se na konci května skoro všichni autoři a autorky sebrali a zmizeli z vod internetu. Zdá se mi to velmi podezřelé! Jestli ono to není něco jako soudní prázdniny??? :-X

Každopádně nikam nemizte prosím. A raději se koukejte rychle vrátit. Nebo...

...použiju /poezii/. Těžkotonážní zbraň v mých rukou namířená vaším směrem... XD

aj ty Brutus?

(Suguru, 5. 6. 2008 15:42)

nebodaj aj ty sa chystáš na dovolenku?

:o))))))

(Ada, 5. 6. 2008 13:36)

Suguru - děkujík mnohokrátík, ale obávám se, že tak rychle to nezvládnu.:o))

*blažene pradie*

(Suguru, 2. 6. 2008 21:39)

kto by nepodľahol tým blondienským feromónom, hormónom či čo je to. Aj ja by som veľmi ochotne *keby nemala uši tak má úsmev okolo celej hlavy*
Rýchlo ďalší diel, inak za seba neručím XD

krása

(YuRi-HiUr, 2. 6. 2008 18:53)

jako u tohohle se vždycky culim pláču nebo padám pod stůl.Dálší díííííííííííííííííl