Jdi na obsah Jdi na menu
 


Sexuální praktiky pozemšťanů

30. 11. 2007

ObrazekTo NENÍ fér, říkala si doktorka Corriganová. Není fér, aby vypadali TAK dobře.
Okousávala si kůžičku kolem nehtů, zatímco jí asistentka nalévala další kávu.
Zavřela oči a na chviličku se usilovně soustředila na nedávnou návštěvu arkturiánské delegace s akutní kopřivkou. Ti Arkturiáni byli přece tak...úžasně hnusní, se svou šedobílou pokožkou a miliony zelených flíčků...Při pohledu na ně by ji nikdy, ani za tisíc let nenapadlo přemýšlet, jaké by to bylo, vztáhnout ruku a pak si (v rámci vyšetření, pochopitelně!) důkladně ohmatat jejich....
No tak, Meg! Nebuď nechutná, okřikla se v duchu. Jsi dost stará na to, aby ses dokázala ovládnout. Dost profesionální, aby ti při pohledu na něčí ramena odkapávala slina od pusy.
"Ahoj, doktorko," ozvalo se vysoko nad jejím stolem. Přesně dle prastaré logiky Zákona schválnosti mohl ten hlas patřit jen jednomu jedinému člověku na světě. Cítila, jak přistiženě rudne.
Iason Mink se usmíval. Byl to onen známý, lehce demoralizující úsměv, který - krom příjemného šimrání v podbřišku - vzbuzoval v Meg ne zcela příjemné podezření, že VÍ, na co právě myslí.
"Vida," přehrávala, jako nejstrašnější šmírák na světě, "Můj nejoblíbenější pacient. Co tě přivádí?"
"Copak asi...?" zašklebil se pobaveně a pokynul jí svým hrnkem kávy. "Snídaně. Za chvilku mám schůzku se Steelrose. Musím se nadopovat kofeinem, nebo mi to zase natře."
"Nedělala bych si naděje. Ona tu powerballovou šachtu projektovala... Má zatraceně dobrý trénink."
"To vím," usmál se andělsky. "Ale ještě to nevzdávám."
Doktorka Corriganová si ho bedlivě prohlížela.
Měl trochu kruhy pod očima (jistá část jejího mozku věděla PŘESNĚ, proč a odmítala se té představy zbavit), ale vypadal báječně. Jako všichni Blondies, i on disponoval tím druhem jemné, androgynní krásy - do té míry, že jste si při prvním pohledu do jeho tváře na malou, maličkou vteřinku nebyli jistí...ale pak vám pohled zákonitě sklouzl níž...a obrovská nálož čistého testosteronu okamžitě smázla i ten nejmenší stín pochybnosti.
"Jak...jak ses vyspal?"
Iason Mink přimhouřil oči. Bezmyšlenkovitě olízl okraj hrnku a vydal tichý povzdech, který způsobil, že její hormony hlasitě zaržály.
"Málo," potvrdil její podezření.
"Ach."
"Meg...není ti nic?" vydechl, k její hrůze natáhl ruku a sáhl jí na čelo. "Ty úplně hoříš."
A doktorka Corriganová, zkušená, zodpovědná a velmi profesionální lékařka a xenobioložka reagovala stejně, jako když jí kdysi dávno, v pouhopouhých čtrnácti, zvrhl Danny Lynch láhev minerálky do klína. A pak tam - s pubertální dychtivostí - SÁHL.
Vyskočila na nohy. Zmateně na něj zírala, zatímco ji polévala už ne červeň, ale úplný purpur.
"Asi," zakoktala," asi na mě leze chřipka. Což mi říká...že bych se asi měla pro dnešek nechat vystřídat. Ano. To je ono... Zavolám nahoru, stejně mi Smithy dluží jednu denní směnu. Vlezu si do postele a..."
Iason odložil hrnek s kávou a vstal.
"Nemám tě raději doprovodit?" zeptal se starostlivě.
"NE! Ehmmm...totiž, ne, děkuji, to vůbec není nutné, jsem...chííí...přece doktor, že?"
Přistihla se, že se k němu z nějakého důvodu nedokáže otočit zády. S děsivým křečovitým úsměvem couvala ke dveřím.
Iason Mink ji užasle pozoroval. A pak, když se její ruka téměř dotýkala spásné kliky, problesklo jeho výrazem nečekané pochopení. A Meggiino srdce s plesknutím přistálo na podlaze. Její žaludek se naopak schoulil a udělal zubožené ííík.
Najednou to věděla. Najednou věděla, že VÍ.
"Meg," řekl velice tiše. "Já sice nevím nic o sexuálních praktikách pozemšťanů, ale neměli bychom si my dva čirou náhodou promluvit?"
Pustila kliku. S výrazem kosmonautky Ripleyové, hledící do chřtánu Vetřelce sledovala, kterak tomu nádhernému, testosteronem nasáklému stvoření vykvétá na rtech úsměv.
Zmohla se na pouhé: "......."
Což si, jak jistě chápete, mohl s klidným svědomím vyložit jako souhlas.

                                           Pokračování příště...

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

:-)

(alice, 23. 9. 2010 10:00)

Naprosto úžasná kapitola, opravdu jsem to viděla před sebou a s chudinkou doktorkou naprosto cítím...

Muhehehehe...

(Ada, 12. 12. 2007 17:11)

Koukni! "Přelkep" už v nadpise...to jsou věci.:o)
*jde spát, než napáchá další škody*:o)))

Koplicka!:o)))

(Ada, 12. 12. 2007 17:09)

To je slovo...:o))

Jo, tak to jo. Když se kalhotky týkají výhradně kamarádek, pak to chápu.:o)

Chi chi.

(Nex, 8. 12. 2007 16:47)

Tak já mám někde komplice, jo? I když, jak je vlastně ženská verze tohohle slova, komplicka? :-/

P.S. To s kalhotkama byla věta oznamovací :-) určená kamarádkám, na kterých mi záleží a o kterých vím, že jim to není fuk. Na druhou stranu, už jsem se jednou "slitovala" (ehm,nevím jestli z toho pak neměl šok :-) )nad jedním mladým mužem, který jel perfektně oholený, navoněný, v perfektně vypraných montérkách s kyticí nádherných růží evidentně za svou přítelkyní (přítelem?) - a u těch naškrobených montérek se mu rozpáral rozkrok... Tak jsem ho (podle mého docela diplomaticky, nakolik to v takové situaci jde..) na to slušně upozornila.. Poděkoval a choval se velice mile a příjemně, až jsem ho dotyčné/mu trochu záviděla. Tak od první chvíle upřímně příjemného člověka jsem už dlooouho nepotkala, a i předtím to málokdy bylo v ČR.. Bohužel, jaks už říkala, tady jsou lidé moc rezervovaní až lhostejní. No nic. Pracuju na nich. Třeba to i zanechá nějaké pozitivní stopy, kdo ví? :-D

Ale jo,

(Ada, 5. 12. 2007 13:15)

to je ouplně v pořádku::o) Tenhle drsný přístup používám taktéž. A taky bývám "nebezpečná". (I když...otázku: Víš, že jsou ti vidět kalhotky bych asi nepoložila.:o) Je tu určitě riziko, že dotyčná osoba odpoví: Vím a je mi to fuk. Jestli něco respektuji, je to cizí (byť sebepitomější)názor na ehm...módní sebevyjádření. Každý svého image strůjcem. Pokud někdo CHCE vypadat jako idiot, budiž mu přáno.:o)
Byla jsem poměrně rozčarovaná přístupem mojí máti, která, když zahlédla na zastávce dívku s pareem přes vytahané džíny, jala se ji (velmi hlasitě) kritizovat.
Moje reakce byla: Není to, sakra, JEJÍ věc? Tak nevím, ale myslím, že jsou v životě podstatně důležitější věci k zamyšlení, než cizí zevnějšek. Ono mi to "uvnitř" stejně připadá tak nějak důležitější, než ta slupka na povrchu. Asi tak.
Co mě ale dokáže rozlítit (a vyprovokovat k podnětným hláškám) je právě lidská lhostejnost a bezohlednost, o které se zmiňuješ. Jo. Ty babičky, vlající na trolejbusové tyči, zatímco puberťáci relaxují s nohama přes uličku, arogantní kretén, šťouchající do své přítelkyně, aby se do dveří nacpal první (to jsem skoro schopna i násilí...:o)...atakdále, a tak podobně...

JO! A "Krásný den!" náhodou říkám taky!:o)

Oprava

(Nex, 4. 12. 2007 17:05)

tička=trička

*hvízdá si, což neumí a tváří se nevinně*

Ale...

(Nex, 4. 12. 2007 17:02)

...tak to zase neber! Taková děsná tragédie to není, spíš je to pěkně vtipné číslo.

No hodná, nehodná. To se lehko řekne! Ale já většinou říkám přesně to, co si myslím, že je potřeba, aby zaznělo. Tedy nepopulární kecy typu máš tam chyby, teď jsi ho pěkně urazil, možná byste tu nemuseli rozlívat tu lepkavou limonádu, ta písemka je až za týden ale čtenářský deník je dneska, víš o tom že jsou ti vidět kalhotky, možná by sis MOHL občas trochu potykat s hřebenem, proč jim nepomůžeme s tím stolem, prosímtě vstaň a pusť ji sednout a vůbec neustále okolí obdařuju podobně podnětnýma hláškama. A okolí je tu a tam tak zmateno nějakým takovým prohlášením, že i pomůže, event. přestane devastovat naše podrážky a tička limonádou.

A ještě pro zajímavost:
To jsou mi věci - zjišťuju v poslední době, že stačí někoho vyděsit dotazem proč nepomůže někomu, koho pozoruje, jak se dře a on se sebere a JDE mu pomoct! Taky lidi ze záhadné příčiny :) náhle vstávají v tramvaji a nechávají sednout jiné lidi, co jsou staří/evidentně nemocní/mají těžké tašky atp.
Dokonce jsem zjistila, že když někoho nechám si sednout nebo mu malinko pomůžu (opovažuju se třeba radit lidem co zírají na mapu jakoby v životě žádnou neviděli) nebo se na někoho (a to už je fakt nebezpečný, ty reakce občas hrozí infarktem) docela obyčejně usměju bez příčiny a aniž bych ho znala či (ó hrůzo!) řeknu třeba "Krásný den!", ty lidi se mě snad začnou obávat!
Podezíravě za mnou koukají, když jim zvednu noviny a vůbec se chovají jako bych byla nějak nebezpečná, zvlášť když jim řeknu něco typu "To nic, za to nemusíte děkovat." Já se zatím královsky bavím... Občas z někoho dostanu takový záchvat smíchu, že musím honem honem pryč, aby si ještě chudák vyjukaný nemyslel, že se směju jemu.
I když jo samozřejmě :-DDD

.o)

(Ada, 3. 12. 2007 10:36)

Uch. Už je trošku lépěji... (že by ta zas...tracená analgetika konečně zabrala? Chí...)
Ne o moc, ale je. Kurňááá, tohle mě nesmí ovlivňovat, nebo se z toho zblázním. Chci zpátky na svou pláž...:o))

Něco malého, bezvýznamného? Udělala jsi něco VELKÉHO a VÝZNAMNÉHO už tím, že tu se mnou jsi. I když je Lemurovi ouvej. A to se cení. *zavírá oči a pokládá hlavu na rameno*


Chíí

(Kleio, 2. 12. 2007 16:43)

No a právě proto ti já tvrdím, že u tebe vypínám červený alarm. Ty tvoje přelkepy a chibi jsou neskutečně fajn. Jak říká kamarád: "Vidím v překlepech cosi za." Takže asi tak. :)

A můžu udělat něco malého, pěkného a bezvýznamného, aby ti bylo mališko lépe?

Kleio...;o)

(Ada, 2. 12. 2007 14:45)

To se ví, že ano. Vím, v čem je problém. Jednou z nevýhod internetí publikace je i fakt, že čtoucí a nahlížející nemají ponětí, v jakém rozpoložení je člověk, který tam ty "přelklepy a chibi":o) dává.:o) Já vím....neomlouvá mě to.
Zákeřná jsem a ještě budu.;o) (Předevčírem mi jedna milá dívenka řekla: "Jé, vy máte hezkej šátek..." Takovej si taky pořídím. Je to zas moderní, že jo?". Měla jsem sto chutí jí říct, že ano. Že propaguji nový módní styl. Cancer Look...
Já vím...nechci být odporná, ale je mi už zase zle.:(

Nex - děkujík, tohle (mě/mně) jsem trochu tušila...:o) Slibuji, že si příště dám větší pozor, abych Dálnici neznášela takovou spoustou překlepů a hrubek. (Nebo se pokorně odplížím někam, kde nebudu mít příležitost psát VŮBEC, což by nejspíš bylo to nejlepší řešení...;o))

Adi,

(Kleio, 1. 12. 2007 22:05)

teď ještě víc oceňuješ, že jsem na tebe hodná, že jo? O:-)
;)
Chíííí.
Jsi děsně zákeřná, víš o tom? :D

Mě/mně

(Nex, 30. 11. 2007 19:52)

Docela jednoduchá pomůcka:

mNě můžeš napsat vždycky, když se tam místo toho dá říct "tobě": Napřed zavolal mně-tobě.

Ale: Chtěl tam mít mě-tebe.

A to je všechno přátelé...

No když myslíš...

(Nex, 30. 11. 2007 19:45)

Ale jen na vlastní nebezpečí! (Já tě varovala, neříkej pak, že ne :-) )

Noara@seznam.cz

*mruk*

(Ada, 30. 11. 2007 19:01)

:o))))))))))) Jo! Mám beta-readera!!!! Maila sem!!!!
(Pardon. Měla jsem strašně málo času a nezkontrolovala to po sobě. Ne, že by mě (mně?:o)) to omlouvalo.:o) *ňučí*

Rejpnutí II

(Nex, 30. 11. 2007 18:47)

nestrašnější šmírák a neoblíbenější pacient?

A ještě pod andělským úsměvem chybí doktorce r.

Promiň, ono je to silnější než já... Nedej se a hned tohle rejpnutí smaž! Přece ti tu nebudu strašit. ;-)

Úúžasný!

(Nex, 30. 11. 2007 18:35)

Adi, to jsou naprosto vražedný hlášky! Měla bych tě varovat - mám kašel a ty mi způsobuješ takový imploze smíchu, že se dokonce směju nahlas - to hrozí rychlým zhoršením mého zdraví! A až pak budu potřebovat Dru, ta si bude s Iasonem vyjasňovat sexuální praktiky pozemšťanů (vs amoiské..). *snaží se tvářit vážně ale ne - je to na ni moc - padá smíchy a kutálí se někam pod židli*

Ještě rejpal rejpavý :D :

Iason: "Neměli bychom si mI(!) dva čirou náhodou promluvit?"

Už se těším co řekne O.R. na nevysvětlenou absenci Dry v práci a STEJNĚ nevysvětlenou absenci jejího sparing partnera (Zn.: na rozdrcení) na powerballu... Chňa chňa chňa chííí!
*total zlomyslné potěšení X-D*